Sovovy mlýny

Z Wikimapy

První zmínky o "Sovových mlýnech" pocházejí z konce 14. století, lze však předpokládat, že stály již mnohem dříve. Náležely do majetku kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, za husitských válek vyhořely, a když se Kampa octla v majetku Starého Města pražského, postavil je na konci 15. století Václav Sova z Liběvsi, po němž nesou jméno. V průběhu 16. století opět několikrát vyhořely a na jeho konci byly výrazně přestavěny jako kamenné. Mimo mlýn zde pracovaly pily či brusírna. K vážnějšímu poškození došlo ve 40. letech 17. století, za obléhání Prahy švédským vojskem. V 60. letech 18. století došlo k rozdělení objektu mezi dva majitele, dále probíhaly různě architektonické zásahy, až je v 50. letech 19. století koupil F. Odkolek, který modernizoval strojovou část a nechal novogoticky přestavět budovy. Po požáru v roce 1896 pak nebyl provoz obnoven, nýbrž došlo k adaptaci na dílny a byty. Po roce 1959 zde nějaký čas sídlila Československá akademie věd a v současné době (od roku 1998) probíhá rekonstrukce a adaptace pro galerii moderního umění, jejíž základy tvoří sbírka obrazů spravovaná nadací Jana a Medy Mládkových.

Poloha

GPS: 50° 5' 0.99"N, 14° 24' 31.59"E (mapa)

Adresa

U Sovových mlýnů 2/503
Praha 1 - Malá Strana

Zajímavost

Objekt slouží jako Muzeum českého výtvarného umění. Je zde umístěna galerie s obrazy ze sbírky Jana a Medy Mládkových. Sbírka obsahuje obrazy Jiřího Koláře, Františka Kupky, Toyen, sochy Otty Gutfreuda, díla K. Nepraše, J. Načeradského aj. - celkem téměř 1200 děl českých umělců 20. století. Rekonstrukce se uskutečnila podle projektu vídeňské architektky Heleny Bukovanské.

Tento článek je chráněn autorským právem. Obsah článku není volně šiřitelný, ale je povoleno článek volně editovat. Autorská práva se řídí zákonem č. 121/2000 Sb.